Vítejte ve světě cenzury
Dle Evropské komise a občanské společnosti je podle nařízení DSA názor na sítích „Musíme si vzít naši zemi zpět." nelegální nenávistný projev, který na sítích nemá co dělat. A co budeme dělat my?
Evropská unie je světová špička v oblasti regulace. Moc inovací nemáme, zato umíme všechno regulovat. Ne že by vlastníci sociálních sítí právní rámec nepotřebovali. Všichni jsme zažili absolutní bezpráví. Mohl Vám být zablokován nebo smazán účet. A to bez odůvodnění.
Unie přišla s návrhem regulace formou nařízení o digitálních službách (Digital Servis Act, známá pod zkratkou DSA). Ta obsahuje pozitivní pasáže. Upravuje proces, jak se domáhat nápravy.
Jenže obsahuje také několik problematických bodů. Hodně problematických, protože ohrožují svobodu projevu a možnosti svobodné politické diskuse, které nepřekvapivě mohou dopadat více na konzervativní názory.
DSA regulace představuje v současnosti oblíbený koncept. Regulovaný je sám sobě hlídačem. Sociální sítě, v právní hantýrce Komise velmi velké online platformy povinně provádí v digitálním prostoru úklid.
Máme cenzurovat, tak cenzurujeme
Platformy mají povinnost posuzovat systémová rizika (čl. 34 DSA), která mají zmírňovat (čl. 35 DSA).
Dezinformace a jiná rizika systému
Systémovým rizikem je nelegální obsah, ale také například „zavádějící nebo klamavý obsah“, „dezinformace“, „jakékoli skutečné nebo předvídatelné negativní dopady na občanskou diskusi a volební procesy“ a „nenávistné projevy“ (čl. 34 odst. 1 DSA ve spojení s recitály 80 - 84 DSA, které nejsou právně závazné, ale poskytují interpretační klíč k právně závazným částem). Pozoruhodnou inovací je, že systémovými riziky jsou i informace, které nejsou nelegální, jak uvádí samotný recitál 84 DSA:
„Při posuzování systémových rizik zjištěných v tomto nařízení by se uvedení poskytovatelé měli rovněž zaměřit na informace, které nejsou nezákonné, ale přispívají k systémovým rizikům zjištěným v tomto nařízení. Tito poskytovatelé by proto měli věnovat zvláštní pozornost tomu, jak jsou jejich služby využívány k šíření nebo rozšiřování zavádějícího nebo klamavého obsahu, včetně dezinformací.”
Tolik ke sledování toho, co je systémovým rizikem.
Mažeme, degradujeme
Zmírňování systémových rizik probíhá formou moderace obsahu. Ta spočívá v odstraňování obsahu. Moderace ale probíhá i formou tzv. degradace (v originálu pojem demotion používaný ve zprávách Mety), tedy snížení dosahu příspěvku uživatele na síti, aniž by o tom uživatel věděl a mohl si na to u sociální sítě stěžovat.
Povinně zveřejňovaná data ukazují, že k moderaci obsahu dochází. V mnoha případech a kategoriích nepochybně správně a vhodně. Ale také dochází k moderaci obsahu z důvodu hate speech. A tady začíná problém. Co je to hate speech? Není třeba výhružka, výzva k násilí. Stačí pouze urážlivý obsah, což je dost subjektivní kategorie.
A tady si zaděláváme na problém.
Potírání hate speech jako vývozní artikl do světa
DSA tedy přináší přeshraniční a celosvětový vývoz potírání nenávistných projevů poněkud absurdně a gumově regulovaných v mnoha evropských státech včetně ČR (viz trestné činy podněcování nenávisti vůči skupině osob nebo propagace terorismu, zatím nás před gumově napsanou trestní legislativou chrání skutečnost, že aspoň drtivá většina policistů a státních zástupců mají celkem zdrženlivý postoj).
Co to znamená? Sociální sítě mají povinnost smazat váš obsah na sociální síti pokud je nezákonný. Nezákonný je podle DSA veškerý obsah, který není „v souladu s právem Unie nebo právem některého členského státu, které je v souladu s právem Unie, bez ohledu na přesný předmět nebo povahu tohoto práva.“ (čl. 3 písm. h DSA).
Dle DSA je tedy nelegální veškerý obsah na sítích, který je nelegální dle národního, ale i evropského práva. Jenže jak to bude u v situacích přeshraničních, kdy český občan poruší šílená ustanovení německých nebo francouzských zákonů stíhající za názor? A jak je to s právem EU v oblasti hate speech?
Ačkoliv o to usiluje již druhá Evropská komise v řadě (návrhem na rozšíření seznamu tzv. eurozločinů o hate speech), pro potírání hate speech není EU dostatečně zmocněna členskými státy.
Právní základ práva EU pro potírání nenávistných projevů existuje jen v Rámcovém rozhodnutí Rady z roku 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva (2008/913/SVV), které určuje minimální standardy u úmyslných trestných činů trestních sankcí u velmi konkrétních trestných činů podněcování k násilí nebo nenávisti nebo veřejné schvalování, popírání nebo hrubého zlehčování, genocidia, zločinů proti lidskosti a vybraných válečných zločinů namířených proti skupině osob nebo proti příslušníkovi této skupiny podle rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, původu nebo národnostního či etnického původu.
Nic dalšího neříká. Žádná harmonizace ani pravomoc řešit nenávistné projevy (hate speech) Unie nemá.
Jenže v případě nařízení to tak nevypadá. A nejenom to. Realita je ještě horší.
Špatné politické preference, humor? Zakázat
Prováděním DSA se zabývá už i Sněmovna reprezentantů Spojených států prostřednictvím svého ústavněprávního výboru. Ten prověřuje a vyšetřuje, jak a do jaké míry zahraniční právní úpravy zasahují do svobody projevu ve Spojených státech.
V rámci tohoto dohledu výbor vyzval devět amerických technologických společností k předložení dokumentů a komunikace se zahraničními aktéry.
Zpráva přináší poněkud znepokojující informace, které měly zůstat za zavřenými dveřmi.
Dokazují a některé naznačují, že aplikační praxe DSA je ještě horší než si kdo myslel. V průběžné zprávě Interim Report ústavněprávního výboru se výslovně hovoří o cenzuře.
Dne 7. května 2025 Evropská komise hostila workshop s názvem DSA Multi-Stakeholder Workshop. Účastníkům bylo řečeno, že informace není možné veřejně sdílet.
V rámci odpoledního školení Komise byl probírán se zástupci sociálních sítí modelový scénář, který si zde dovolím odcitovat:
Šestnáctiletá muslimská dívka Amira měla v minulosti problémy s pocitem sebevědomí ohledně své identity a v minulosti byla vystavena obtěžování na sítích. Jednoho dne při procházení sociální sítě Delta Amira narazila na status od uživatele s názvem @Patriot90, který sdílel meme snímek ženy v hijabu s popiskem: „Terorista v přestrojení.” Status má mnoho pozitivních reakci a komentářů, včetně některých, které používají kódovaný jazyk k vyjádření protimuslimských nálad, jako například „Musíme si vzít zpět naši zemi“ nebo „Nejsem rasista, ale …”.
Zdroj: (The Foreign Censorship Threat: How the European Union’s Digital Service Act Compels Global Censorship and Infridges on a American Free Speech, str. 5, vlastní překlad).
Dle vydané zprávy amerického ústavněprávního výboru se Evropská komise se na svém workshopu platforem zeptala, jak by mohla využívat moderování obsahu v případě memes, které mohou být užity k šíření hate speech nebo diskriminačních ideologií. (strana 5).
V rámci workshopu se Evropská komise táže zástupců sociálních sítí, jak budou postupovat u moderace obsahu u „kódovaného jazyka” nebo používaných memes, které lze použít k šíření nenávistných projevů a diskriminačních ideologií.
Zároveň se táže, jak bude platforma z modelové situace Delta spolupracovat s důvěryhodnými oznamovateli, občanskou společností a ostatními na zachycování a prevenci šíření nelegálního obsahu?
(Skoro) občanská společnost a oznamovatelé, součást cenzurního komplexu
Workshopu pořádaného Evropskou komisí se zúčastnili také zástupci občanské společnosti, jak uvádí zpráva amerického ústavněprávního výboru, která uvádí, že v průběhu jednání tlačili na zástupce platforem, aby termíny hate speech a dezinformace definovali a aplikovali široce.
Pokud je pravdivý popis v emailu od účastníka workshopu, jedná se o naprosto skandální informace.
Účastník v emailu popisuje, že seznam zástupců občanské společnosti nebyl dostupný, proto mu v paměti zůstali pouze následující, které popisuje následovně:
ISD - Institute for Strategic Dialogue - panel o dezinformacích, poměrně agresivní a kritický vůči platformám, které nespolupracují s ověřovateli faktů.
Zástupce EDMO (síť EU fact-checkerů a výzkumníků): nejvíce agresivní (viz readout).
Access Now: úsilí o moderování obsahu platforem by mělo přesahovat rámec nelegálního obsahu a vést k odstranění všeho, co lze považovat za nenávistné a škodlivé.
Zdroj: The Foreign Censorship Threat: How the European Union’s Digital Service Act Compels Global Censorship and Infridges on a American Free Speech, str. 7, vlastní překlad
Pokud je výše uvedené pravda, tak to znamená, že zástupci občanské společnosti na workshopu u již dost problematické legislativy tlačí na platformy. A jak si ukážeme, s tou občanskou společností je trochu složitější. Spíše to vypadá, že organizace financované Evropskou komisí tvrdí muziku. Tak se na ně pojďme podívat.
Za vším najdeš peníze Komise
EDMO (European Digital Media Observatory) je celoevropská iniciativa štědře financovaná Evropskou komisí (odhadem včetně všech regionálních variant a fází projektu se jedná o cca 30 mil. EUR). Jejím cílem je sdružovat akademické instituce, fact-checkery, média a další odborníky v oblasti dezinformací, mediální gramotnosti a digitálních médií. EDMO koordinuje síť regionálních a národních center po celé Evropě.
Některým může znít název povědomě. A správně. Jedním z regionálních hubů EDMO je CEDMO (Central European Digital Media Observatory), jehož hlavním řešitelem je česká Univerzita Karlova ve spolupráci s několika partnery. V projektu se osobně angažuje také Václav Moravec z České televize v pozici hlavního koordinátora. Na centrální i regionální úrovni se na projektu podílí i v Česku a především na Slovensku známý GLOBSEC.
Ale zpět k centrále. Není bez zajímavosti, že ve vedení a týmu EDMO je několik osob, které dříve pracovali přímo v Evropské komisi. To trochu představu o zástupcích občanské společnosti reprezentující společnost jaksi odspoda kazí. Předsedou výkonného výboru EDMO je ze European University Institute Paolo Cesarini. Dříve vykonával několik manažerských pozic v Evropské komisi, v rámci Directorate-General pro soutěž (DG COMP).
Obecně účast European University Institute je poněkud … zvláštní. EUI není žádná neziskovka, ale mezivládní organizace a velká část rozpočtu je kryta z příspěvků smluvních států včetně ČR.
Zároveň je to instituce částečně financovaná Evropskou komisí a skrze granty.
Součástí EDMO je také Europe’s MediaLab, za který figuruje v týmu EDMO Christophe Leclercq. Ten je zakladatelem mediální sítě EUROACTIV, v současnosti působící v Nadaci EUROACTIV. Dříve taktéž pracoval pro Evropskou komisi jako úředník (DG COMP). Dle svého profilu je expertem na dezinformace v rámci EU Group on disinformation.
GLOBSEC v týmu EDMO reprezentuje Katarína Klingová, která dříve pracovala v Evropské komisi, slovenské pobočce Transparency International.
Středovevropské CEDMO pořádalo 23. září na půdě Univerzity Karlovy konferenci s názvem „Kavárna CEDMO: Podáváme odolnost proti dezinformacím” vystoupila za Evropskou komisi (hlavní financiéry tohoto projektu) Krisztina Stump. Nechme promluvit shrnutí jejího vystoupení z tiskové zprávy Univerzity Karlovy:
„Krisztina Stump, která má v Evropské komisi na starosti problematiku sociálních médií, následně varovala, že neexistuje žádný „zázračný lék“ na potírání dezinformací; úsilí v této oblasti sestává z dílčích snah jednotlivců a institucí zapojených do tohoto boje. Mezi ně samozřejmě patří i centra EDMO, která nyní pokrývají takřka celou Evropu – včetně zcela nového centra FACT hub zaměřeného na Rumunsko, Moldavsko, Ukrajinu a Pobaltí.
Dezinformace byly označeny za aktuálně nejzávažnější hrozbu pro demokracii, a to nejen kvůli nástupu sociálních médií coby hlavního zdroje informací. Jak tedy EU k dezinformacím přistupuje? Krisztina Stump hovořila o regulačním rámci EU, včetně Nařízení o digitálních službách (DSA), které mimo jiné vůbec poprvé ukládá digitálním platformám povinnost zmírňovat rizika. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, by mohlo být vypracování robustního kodexu chování, který by samy platformy důsledně prosazovaly.
Ve svém vlastním příspěvku v pozdějším bloku pak podrobněji rozvedla téma iniciativ pro zajištění integrity voleb. Uvedla, že v rámci Evropské komise existuje závazek zřídit systém rychlé reakce, v rámci něhož budou fact-checkeři moci upozorňovat na časově citlivý obsah představující riziko pro integritu voleb – aby bylo možné rychleji reagovat v situacích, kdy skutečně záleží na každé hodině, například v posledních dnech volební kampaně.”
Docela člověka mrazí. Jestli se o integritu voleb začíná zajímat Evropská komise s fact-checkery, asi tady někomu nedochází, kdo tady tu nedůvěru vytváří. Že to nejsou jen hybridní operace z Východu, ale také šplouchání na maják ze Západu.
Pojďme na dalšího citovaného zástupce občanské společnosti.
Ochránci před cenzurou jen pro některé
Access Now je dle oficiálního popisu na webu mezinárodní nezisková organizace zaměřená na ochranu digitálních práv jednotlivců a komunit ohrožených represí, cenzurou nebo digitálními útoky. Byla založena v roce 2009 a má sídlo v New Yorku.
K ochraně před cenzurou přistupuje trochu politicky. U některých skupin je extrémně citlivá, jiné naopak cenzurovat doporučuje jako v tomto prohlášení z února tohoto roku:
Access Now hájí právo na svobodu projevu a názoru. Extrémně pravicová politická hnutí a další aktéři po celém světě však stále častěji využívají argument „svobody projevu“ jako zdůvodnění pro podněcování násilí proti marginalizovaným skupinám a komunitám a umlčování kritiků. Jsme proti tomuto pokračujícímu zneužívání a porušování našich práv. Svoboda projevu nechrání podněcování k nenávisti, násilí a nepřátelství vůči ostatním, ať už online nebo offline. Velké technologické společnosti však krajní pravici podporují a stále více se s těmito hnutími otevřeně spojují, zřejmě ve snaze upevnit svou vlastní moc a vliv.
V lednu 2025 oznámila společnost Meta alarmující změny ve svém přístupu k moderování obsahu. Zároveň jsme zaslechli obvinění, že algoritmy společnosti X posilují hlasy krajní pravice ve Francii. Lidé již pociťují nebezpečné reálné důsledky změn firemní politiky, které ohrožují jejich práva a bezpečnost. V kontextu rostoucího násilí proti uprchlíkům a potlačování marginalizovaných hlasů online i offline budou změny v moderování obsahu, které nechrání lidská práva, pouze podněcovat další zneužívání a útoky proti marginalizovaným skupinám, zhoršovat politické napětí a polarizaci a zesilovat cykly násilí a konfliktů.
Zdroj: https://www.accessnow.org/press-release/principles-for-reclaiming-freedom-of-expression/
Organizace je financována dary především od korporací a států. V roce 2024 byli nejštědřejší vlády Finska, Dánska, přispívá ji i Protonmail, Microsoft nebo Apple. V případě programu zaměřeném na Evropu šlo v předcházejícím roce o dva dárce.
Prvním je Civitates Fondation s více jak 91 000 EUR (financovaná Open Society Foundations, Erste Stiftung, Robert Bosch Stiftung, Ford Foundation, Foundation de France, King Baudouin Fondation, Edmond de Rothschild Family Philantrophy, OAK Foundation, Porticus - regionálním ředitelem pro Evropu je bývalý ministr školství ČR za Stranu Zelených Liška a další).
Druhým je příspěvek ve výši 82 000 EUR od The European AI & Society Fund (financovaný opět Ford Foundation, Open Society Foundations, Foundation de France, King Baudouin Fondation, OAK Foundation, Porticus, Robert Bosch Foundation a dalšími).
Pikantní je na organizaci Access Now personální složení evropského týmu, jelikož nese českou stopu. Na pozici EU policy and advocacy advisor působí znovu nezvolený europoslanec za Piráty Marcel Kolaja. Z jeho zaměření by to mohl být klidně ten, kdo se zúčastnil workshopu pořádaného Evropskou komisí, ale to se dostávám na úroveň spekulací.
Členské státy EU používají nástroje cenzury proti konzervativním názorům
DSA dává oprávnění národním koordinátorům vydávat příkazy k odstranění nezákonného obsahu (čl. 9 DSA), což již v několika případech bylo využito k odstranění obsahu, který je součástí legitimní diskuse.
Zpráva amerického ústavněprávního výboru ukazuje příklady ze tří evropských zemí.
Případ Polsko - kritika elektromobility
Polský NASK (jeden z pravděpodobných národních koordinátorů DSA, dosud stejně jako v ČR neproběhla v Polsku plná implementace nařízení DSA) nahlásil 25. listopadu 2024 na síti TikTok následující obsah: „elektromobily nejsou ani ekologickým, ani ekonomickým řešením”. Dle informací nebyl tento obsah zablokován a neměl žádnou dohru, ale ilustruje kam až je možné se dostat.
Masová migrace - tabu téma ve Francii i Německu
Například v roce 2023 francouzská národní policie nařídila společnosti X odstranit příspěvek z účtu uživatele v USA, který satiricky poznamenal, že teroristický útok spáchaný syrským uprchlíkem mohl být způsoben liberální francouzskou imigrační a občanskou politikou.
Zdroj: The Foreign Censorship Threat: How the European Union’s Digital Service Act Compels Global Censorship and Infridges on a American Free Speech, str. 8.
Velmi obdobně v prosinci roku 2024 německé úřadu požadovali implicitní smazání statusu na síti X za vyjádření názoru, že všichni imigranti s trestními záznamy by měli být vyhoštěni.
Není to skvělé a progresivní?
A co budeme dělat my? Češko má možnost ještě teď do začátku října tlačit prostřednictvím Rady na Evropskou komisi, která musí dle nařízení EU přijít do 17. listopadu 2025 s vyhodnocovací zprávou o naplňování nařízení DSA ve vztahu k platformám.
Poslední šance ukázat, kdo tady skutečně vládne.
Text můžete publikovat i dále za podmínky odkazu na tento článek a uvedením jména autora.